Mezinárodní pravidla kolové dvojic

 

 

 

1. Technické podmínky, rozhodčí sbory

 

 

1.1 Druh soutěže

 

 

1.2 Rozhodčí sbory

 

 

1.3 Hrací plocha a její rozměry

 

 

1.4 Ohraničení hrací plochy, mantinely

 

 

1.5 Vyznačení hrací plochy

 

 

1.6 Branky

 

 

1.7 Míč

 

 

1.8 Oblečení hráčů

 

 

1.9 Kola

 

 

1.10 Závady na kole a výměna kola

 

 

1.11 Uspořádání soutěží

 

 

1.12 Kategorie, trvání zápasu a nastavení času

 

1.1 Druh soutěže
  Kolová dvojic se hraje v halách nebo sálech. Jako podklad jsou vhodné dřevěné, vlýskové, dřevotřískové, pavatexové nebo umělohmotné podlahy.
Hrají proti sobě dvě dvoučlenná mužstva.
1.2 Rozhodčí sbory
  a) Pro uspořádání soutěží v kolové jsou nutné rozhodčí sbory, sestávající nejméně z jednoho rozhodčího, časoměřiče a zapisovatele. Mohou však být nasazeni komisaři, více rozhodčích a pozorovatelé.
  b) Není-li nasazen komisař, musí být jeden z rozhodčích jmenován hlavním rozhodčím. Je zodpovědný za řádný průběh celého hracího dne.
  c) Rozhodčí zodpovídá za pravidlům odpovídající průběh hry.
  d) Pozorovatelé mají za úkol sledovat průběh hry na hřišti. Svoje poznatky, které chtějí sdělit rozhodčímu oznamují zvednutím ruky.Rozhodčí se pak může pozorovatele zeptat.
  e) Časoměřič má za úkol sledovat čas hry, odpískat poločas a konec zápasu podle nařízenírozhodčího čas zastavovat. Časoměrné údaje časoměřiče jsou rozhodující.
  f) Zapisovatel zaznamenává dosažené branky a vede výsledkové tabulky Zapisovatel nebohlasatel oznamuje výsledky a další informace.
1.3 Hrací plocha a její rozměry
  a) Hřiště pro oficiální mezinárodní soutěže musí mít rozměry 14 x 11 metrů.
  b) Odchylky jsou přípustné pro národní soutěže, nesmí však být pod rozměr 12 x 9 metrů.
  c) Mimo hrací plochu musí být na obou kratších stranách hřiště za brankovou čarou v celé šíři volný prostor široký nejméně 0,60 m (míra mezi čarou a mantinelem).
  d) Kolem hřiště by měl být prostor 0,60 m (míra mezi mantinelem a diváky,zdí apod.).
1.4 Ohraničení hrací plochy, mantinely
  a) Celá hrací plocha je ohraničena skloněným mantinelem ze dřeva nebo umělé hmoty.
  b) Mantinel musí mít tyto míry:
    Výška = 0,30 m, úhel sklonu ven 60 stupňů vůči podlaze (viz nákres).
   
  c) Mantinel nesmí být pevně zakotven k podlaze.
  d) Mantinel může být vybaven reklamou, ta ale nesmí ohrožovat hráče ani rozhodčího.
1.5 Vyznačení hrací plochy
  a) Hrací plocha musí být vyznačena způsobem odpovídajícím pravidlům a nákresu zřetelně viditelnými čárami a značkami.
  b) Šířka čar musí být 3 –5 cm, značky mají průměr 10 – 15 cm.
  c) Všechny míry jsou vnější rozměry.
   
1.6 Branky
  a) Branky musí ve svých rozměrech a v konstrukci odpovídat nákresu.
   
  b) Branky jsou opatřeny sítí, (nepoužívat drátěné pletivo). Velikost ok sítě musí být taková, aby neprošel míč.
  c) Branky nesmějí být pevně zakotveny v podlaze.
1.7 Míč
   
    Míč by měl být zhotoven z látky a musí mít průměr 17 – 18 cm s celým kulovým tvarem. Hmotnost musí být nejméně 500 gr. – nejvíce 600 gr. Zda je míč ještě použitelný, rozhoduje rozhodčí.
1.8 Oblečení hráčů
  a) Dres sestává z trikotu, trenýrek nebo cyklistických kalhot. Tričko nesmí být nošeno volně přes kalhoty (nebezpečí úrazu). Jednodílný závodnický úbor je povolen. Při použití kalhot se šlemi je povoleno nosit přiléhavé tričko přes kalhoty. Oba hráči mužstva musí mít stejný dres.
  b) Povinná je sportovní obuv chránící kotníky.
  c) Povinné jsou podkolenky, punčochy nebo štulpny, sahající až po kolena.
  d) Jsou povoleny rukavice i čelenky a je povoleno použití cyklistické přilby.
  e) Zakázány jsou jakékoliv předměty, které mohou ohrozit ostatní hráče.
  f) Nastoupí-li dvě mužstva ve stejných dresech, nařídí se výměna dresů. Pokud není žádné z mužstev ochotné změnu provést, musí rozhodnout rozhodčí losem. Vylosované mužstvo musí dres vyměnit, pokud není ochotno vyhovět, prohrává zápas 0 : 5.
  g) Reklamy na dresech jsou povoleny v souladu se směrnicemi U.C.I.
1.9 Kola
  a) Kola musí ve své stavbě vyhovovat následujícím směrnicím:
   
   
Míry: A=150 – 180 mm B=395 – 455 mm
  C=560 – 610 mm D=500 – 550 mm
  E=400 – 500 mm F=370 – 410 mm
  G=360 – 410 mm H=815 – 960 mm
  J=530 – 580 mm K=920 – 970 mm
Pro menší kola mohou být míry upraveny v poměru k rozměru kola odpovídající menší.
Rámové trubky mohou být kruhové nebo oválné, jejich rozměr však nesmí překračovat 50 mm.
Uspojovacích hlavic a spojů trubek nesmí být žádné zesílení nebo výplně, které by překračovaly zaoblení povrchu míče.
Nové konstrukce kol, které by vykazovaly odchylky od této normy, musí být homologovány C.I.S.
  b) Šlapací střed: vzdálenost nejnižšího bodu šlapacího středu od země musí býtnejméně 220 mm.
  c) Kliky: délka klik od osy šlapacího středu k ose pedálu je 135 až 170 mm.
  d) d) Řidítka: šířka řidítek nesmí v koncích držadel překračovat 380 mm vnějšího rozměru. Konce řidítek musí být zaoblené a uzavřené, aby nedošlo k úrazům.
  e) Sedlo: může být použito kožené nebo umělohmotné, jehož délka nesmí překračovat300 mm a šířka 200 mm. Sedlo musí být upevněno bezprostředně nad sedlovkou (prodloužení horní rámové trubky). Bez sedla je zakázáno hrát.
  f) Pedály: pedály musí být potaženy gumou nebo umělou hmotou, přesahující obrys jejich kovových částí.
  g) Kola: přední a zadní kolo musí být stejného rozměru, ne větší než 26” /660 mm/. Přípustná jsou jen kola s drátěným výpletem. Nejsou povolena disková kola.
  h) Převod: na jedno otočení šlapacího středu musí kolo ujet nejméně 2,00 m a nejvíce 3,20 m.
  i) Všeobecně: nebezpečná výbava a jiné pomocné prostředky, jako výplně rámu atd. montáž opěrek nohy a.j. nejsou dovoleny. Osy a napínače řetězu musí být chráněny krycími maticemi.
1.10 Závady, výměna kola
    S poškozeným, ostatní hráče ohrožujícím kolem, se nesmí pokračovat ve hře.Výměna kola musí být provedena mimo hrací plochu a nesmí tím být omezován soupeř. Vedoucí nebo mechanik nesmí v průběhu hracího času vstoupit do hřiště. Učiní-li tak, trestá se jeho mužstvo trestným úderem.
1.11 Uspořádání soutěží
    Způsob uspořádání soutěže a rozdělení do skupin se musí dát na vědomí předem všem účastníkům.
1.12 Kategorie, trvání zápasu a nastavení času
  a) Hraje se v následujících kategoriích:
  do 14 let = žáci
  do 16 let = mládež
  do 18 let = junioři
  do 19 let = aktivní různé
  do 23 let = mladí amatéři
Jednotlivé kategorie se vztahují na ročník, tzn. v roce, ve kterém hráč dovrší např. 18 rok věku, smí po celý rok hrát v kategorii juniorů.
Kategorie mohou být jednotlivými národními svazy dále rozděleny, nebo naopak sloučeny při malé účasti.
  b) Trvání zápasů podle kategorií:
  Aktivní a mladí amatéři 2 x 7 minut
  Junioři 2 x 6 minut
  Mládež a žáci 2 x 5 minut
Trvání zápasu může být při turnajích nebo zápasech ve skupinách zkráceno na 2 x 5minut. Doba trvání zápasu se rozumí vždy ve dvou poločasech a změnou stran v přerušení po prvním poločase.
  c) Doba trvání rozhodujícího zápasu /bez změny stran je 1 x 7 minut, 1 x 6 minut, 1 x 5 minut/ jako byl normální čas hry.
  d) Čas při změně stran nesmí přesahovat 2 minuty. Přestupky proti tomuto nařízení se po dvojím vyzvání mužstva k nástupu trestají napomenutím mužstva /obou hráčů/. Nereagují-li hráči ani poté, provede se druhé napomenutí a zápas se tím ukončí.
  e) Čas promeškaný při přerušení zápasu podle bodu 2.3 nebo jiných přestávkách nezaviněných žádným z mužstev, např. rušení diváky, technické problémy s hřištěm, se musí nahradit.
  f) Časoměřič sleduje promeškaný čas. Pokud tomu tak z nějakých důvodů není, určí se čas k nahrazení po dohodě s rozhodčím. Zda a jak dlouho se ještě bude hrát, musí nahlas sdělit časoměřič nebo hlasatel.
  g) Při promeškaném čase zdržováním, přestávkách zaviněných hráčem nebo mužstvem např. nepřiměřené prodlevy při rozehrání trestných úderů, rohů či po dosažené brance apod. se může též čas zápasu prodloužit, pokud se tyto případy zjevně opakují. Také nepřiměřeně dlouhé držení nebo pohrávání míče podél mantinelu, aniž by byl hráč omezován soupeřem, je záměrné zdržování a v případě, že se opakuje, trestá se. Jestliže není výzvy rozhodčího uposlechnuto, přeruší hru a napomene hráče. Rozhodčí nahlásí časoměřičovi čas prodloužení (minimálně 20 sekund). Zbývající čas hry musí být nahlas vyhlášen.
  h) Jestliže byl první poločas odpískán předčasně nebo opožděně, musí být druhý poločasúměrně prodloužen nebo zkrácen. Při nejasnostech, týkající se správné délky trvání zápasu, je určující vždy čas měřený časoměřičem. Při ukončení poločasu nebo zápasu je rozhodující vždy počátek hvizdu nebo jiného signálu, dávaného časoměřičem. Branky dosažené omylem v prodlouženém čase se neanulují. Je-li zápas ukončen předčasně, dohrává se zbývající čas po jeho vyhlášení.
Při nesrovnalostech v čase rozhoduje rozhodčí po dohodě s časoměřičem.

 

 

 

2. Pravidla hry

 

 

2.1 Právo rozehry

 

 

2.2 Zahájení zápasu

 

 

2.3 Přerušení hry, signály píšťalkou a míč rozhodčího

 

 

2.4 Všeobecná pravidla hry

 

 

2.5 Pravidlo o výhodě

 

 

2.6 Vrácení za brankovou čáru, právo znovu zasáhnout do hry

 

 

2.7 Platná branka

 

 

2.8 Aut

 

 

2.9 Roh

 

 

2.10 Hájení branky

 

 

2.11 Trestné území

 

 

2.12 Volný úder

 

 

2.13 Trestný úder

 

 

2.14 Signály píšťalkou

 

 

2.15 Námitky, nepřístojné chování, nesportovní chování

 

 

2.16 Vyloučení hráče nebo mužstev

 
2.1. Právo rozehry
  Před zahájením zápasu určí právo rozehry rozhodčí losem. Vyhrávající strana rozehrává první poločas. Po změně stran zahajuje druhý poločas druhé mužstvo. Po dosažené brance má právo rozehry mužstvo, které branku obdrželo.
2.2. Zahájení hry
  a) Míč se pokládá při začátku hry, po změně stran a po každé platné brance na středovou značku.
  b) Při zahájení hry v prvním i v druhém poločase a po dosažené brance se mohou hráči pohybovat po celém hřišti s vyjímkou protivníkova trestného území a středového kruhu.
Při zahajovacím hvizdu smějí rozehrávající vjet do středového kruhu k míči a rozehrát.
Rozehrávající hráč se může míče dotknout i vícekrát.
Obránce smí do kruhu až po dotyku míče rozehrávajícím mužstvem.
  c) Nachází-li se v okamžiku rozehry /při dotyku/ hráč mužstva protivníků ve středovém kruhu, nařizuje se z toho místa proti němu volný úder. Rozhodčí, ale má možnost respektovat výhodu rozehrávajícího mužstva, jestliže může bez narušení ve své útočné akci pokračovat.
2.3. Přerušení hry, signály píšťalkou, míč rozhodčího
  a) Zahájení hry a přerušení hry oznamuje rozhodčí jedním hvizdem. Poločas a konec zápasu oznamuje signálem časoměřič. Rozhodčí dvojím písknutím potvrzuje ukončení hry. Rozhodující pro ukončení hry, ale zůstává počátek závěrečného signálu časoměřiče.
  b) Rozhodčí musí hru přerušit:
  při všech přestupcích proti pravidlům
  když míč opustí hrací plochu
  když bylo dosaženo branky
  když míč narazil na strop
Rozhodčí musí hru přerušit a nechat zastavit čas:
  když je třeba hráčům, rozhodčímu sboru nebo jiným osobám cokoliv sdělit
  když dojde k nejasnosti o stavu zápasu nebo času
  když je zraněn hráč nebo je domněnka o jeho zranění
  při napomínání
  při vyloučení
  při závadách na hřišti
  c) Kvůli technické závadě na kole nebo nepořádku sportovního oděvu hráče, se hra nepřerušuje. Vyjímkou jsou na hřišti ležící předměty nebo oblečení, odporující slušnosti.
  d) Jestliže je hra z jakéhokoliv důvodu přechodně přerušena, aniž míč opustil hřiště, nebo aniž došlo k přestupku ze strany některého mužstva, nebo při rozhodčímu ne zcela jednoznačně přehledných situacích, může nařídit rozehru míčem rozhodčího.
Také při odrazu míče od stropu nebo od stropu visícího zařízení a těles se nařizuje míč rozhodčího.
Míč rozhodčího se rozehrává v každém případě ze středové značky.
Hráči se musí postavit vně středového kruhu a po hvizdu smějí jet k míči.
Míč může být rozehrán více údery.
2.4. Všeobecná pravidla hry
  a) Hráči smějí pohánět míč do soupeřovy branky údery kolem i tělem, kromě rukou a nohou, s vyjímkou situací, kdy ruce zůstávají na řidítkách a nohy na pedálech.
Odražené míče od kola hráče nebo jeho těla se proto posuzují jako platný úder.
Hlavičky jsou přípustné.
  b) Omezování soupeře (úmyslné najíždění, strkání, přidržování nebo chytání), opírání se o brankovou tyč nebo stěnu, podpírání spoluhráče rukama nebo tělem, hlasité volání (mezi hráči mužstva, nebo hráči a vedením mužstva, na soupeře nebo jiné osoby), reklamování (vůči partnerovi, protivníkovi, rozhodčímu, rozhodčímu sboru, doprovodu nebo divákům) se považuje za přestupek a trestá se.
  c) Útočit se smí pouze na míč, ne na protivníka nebo jeho kolo.
Na hráče, který má míč vedle svého kola, se proto smí útočit pouze z té strany, na které má míč.
  d) Míč nesmí být v prostoru hřiště, stejně tak jako u mantinelu, zbytečně dlouho držen nebo pohráván, pokud tomu nezavdává důvod soupeř. Pokud hráč, aniž je omezován soupeřem, nepokračuje na vyzvání rozhodčího ve hře dopouští se přestupku.
  e) Zachytí-li se míč na kole nebo těle hráče, je povinen jej ihned uvolnit. V případě nutnosti může být míč uvolněn rukou, ale hráč tím nesmí získat výhodu např. nasměřování míče nebo přihrávku rukou. Dopustí-li se takového zjevného zvýhodnění, je to přestupek.
  f) Nepřípustné je seskočit z kola za účelem zachycení jinak nedosažitelného míče. Tento prohřešek se při jeho opakování trestá napomenutím.
  g) Příslušníci doprovodu mužstva se musí zdržovat po dobu běžícího času zápasu za ohraničením hrací plochy.
Vstoupí-li na hrací plochu, nařídí se proti tomu mužstvu trestný úder. Při opakování přestupku se mužstvo /oba hráči/ napomenou.
2.5. Pravidlo o výhodě
  Protože hráč, který se dopustil přestupku, nesmí ze svého přestupku nikdy dosáhnout jakékoliv výhody, nemusí rozhodčí zápas přerušovat, jestliže protivník při tom zůstává ve výhodě nebo se do výhodné situace dostává.
Je-li ponechána výhoda, oznamuje to rozhodčí zdvižením ruky. Ponechanou výhodu nelze dodatečně rušit.
2.6. Vrácení za brankovou čáru, právo znovu zasáhnout do hry
  a) Jestliže hráč během hry, (s vyjímkou přerušení hry nebo přestávky v poločase) spadne z kola, dotkne se země, opře se o hráče, zeď, mantinel, míč nebo branku, není od toho okamžiku oprávněn hrát.
  b) Aby opět dosáhl oprávnění hrát, musí zajet nebo běžet ihned za vnější brankovou čáru vedle své branky a vrátit se do hřiště na stejné straně. Aby byl znovu oprávněn hrát, musí přitom přejet brankovou čáru mimo trestné území jedním kolem.
  c) Jestliže spadlý hráč narušuje nepřiměřeně dlouhým stáním, ležením, cloněním nebo držením soupeře průběh hry, nebo se dotkne míče s úmyslem znevýhodnit protivníka, dopouští se přestupku.
  d) Jestliže se hráč v trestném území dotkl země nebo se opřel o branku, musí opustit trestné území a jet nebo běžet za vnější brankovou čáru, aby byl opět oprávněn hrát.
Musí přitom dotykovými body obou kol opustit trestné území a je oprávněn znovu hrát, až když přejel dotykovým bodem jednoho kola vnější brankovou čáru mimo trestné území.
  e) Zdrží-li se spadlý hráč v trestném území, nařídí se trestný úder, jestliže se dotkne míče nebo omezí soupeře.
  f) Přestupky při vracení ve hřišti se trestají volným úderem, v trestném území pak trestným úderem.
2.7. Platná branka
  a) Branky je dosaženo, jestliže míč překročil brankovou čáru.
Když se míč kutálí po zemi, musí svým stykovým bodem se zemí překročit zadní okraj brankové čáry.To platí i pro míč, který ve vzduchu překročil brankovou čáru.
Branka je platná i tehdy, když střílející hráč po úderu spadne.
  b) Posune-li se branka během hry ze své správné polohy, není pro uznání platné branky směrodatná branková čára, ale smyšlená spojnice brankových tyčí. Překročí-li míč smyšlenou spojnicí tyčí, je branky dosaženo.
  c) Úder míče nebo sražení míče do vlastní branky se počítá jako branka ve prospěch soupeře.
  d) Jestliže v důsledku přestupku soupeře proti pravidlům nebo z jiných příčin nedojde k jinak jisté brance, nesmí se nikdy rozhodnout, že branka platí. Pokud brance zabránil přestupek, nařídí se volný úder, při přestupku v trestném území, trestný úder.
  e) Po neplatné brance nebo neuznané brance staví se míč na pravou rohovou značku a odtud se pokračuje ve hře.
2.8. Aut
  a) Když míč opustí na podélné straně hřiště tím, že se překulí nebo přeletí přes mantinel, hra se přeruší. Míč rozhodčí postaví 1 m od mantinelu v místě, kde míč hřiště opustil.Rozehrává mužstvo, které aut nezavinilo.
Protivníci musejí být nejméně 2 m od míče, když se s ním bez hvizdu rozhodčího pokračuje ve hře.
Je-li protivník při rozehrání blíže k míči než 2 m, nařídí se proti němu volný úder.
  b) Když dopraví míč za vnější brankovou čáru /vedle branky/ útočící mužstvo, musí rozhodčí hru přerušit a míč postavit na rohovou značku na té straně hřiště, na které do autu šel. Rozehrává bránící se mužstvo.
  c) Aut může být rozehrán více dotyky.
  d) Aut postranní ani vedle branky se po uplynutí hracího času již nerozehrává.
2.9. Roh
  a) Když se míč dostane za vlastní vnější brankovou čáru /vedle branky/ po dotyku vlastního hráče nebo jeho kola, musí rozhodčí hru přerušit a postavit míč na příslušné straně na rohovou značku.
  b) Rohový úder se rozehrává na hvizd rozhodčího poté co hráči zaujali správné postavení. Při provádění rohového úderu musí být hráč hájící branku /brankář/ oběma koly ve svém trestném území a jeho spoluhráč /přední hráč/ musí být za středovou čárou na opačné straně, než na které je prováděn úder.
Za čárkovaným obranným územím pro něj platí odstup 4 m od míče.
Středovou čáru smí přejet a brankář smí opustit trestné území až po provedení úderu.
Rozehráno je, jakmile se rozehrávající hráč po hvizdu rozhodčího dotkne míče.
Druhý hráč mužstva provádějící úder nesmí být v protivníkově trestném území, ani na protilehlé straně hřiště uvnitř protivníkova obranného území.
Středová čára mezi značkou trestného úderu a středem trestného území i ve svém myšleném prodloužení do trestného území se považuje za "zeď". To znamená, že před provedením úderu nesmí přes tuto “zeď” přesahovat ani útočník, ani obránce.
Není rozhodující stykový bod kola se zemí, ale žádná z nejvíce vyčnívajících částí kola ani těla nesmí ani na zemi, ani ve vzduchu, přes tuto zeď přesahovat.
 
  c) Rohový úder smí být zahrán jediným dotykem.
Rozehraný míč, odražený od branky nebo od mantinelu neopravňuje úder provádějícího hráče k druhému úderu, dokud se míče nedotkl jiný hráč.
  d) Rohový úder se musí provádět i tehdy, když před jeho provedením uplynul čas /poločasu nebo zápasu/.
Rohový úder prováděný po uplynulém čase může být uznán za platnou brankou jen, dosáhne-li míč branky přímo z úderu nebo v důsledku chybného zákroku brankaře.
Oba na úderu nezúčastněni hráči se nesmějí při provádění úderu po čase nijak zúčastnit, ani klamně.
  e) Rohový úder prováděný po uplynulém čase řádně odvrácený za vnější brankovou čáru neopravňuje k nařízení dalšího rohového úderu.
Za neregulérní hájení branky se nařídí a provede trestný úder.
2.10. Hájení branky
  a) Všechny přestupky brankáře uvnitř trestného území musejí být trestány trestným úderem.
  b) Branku může hájit střídavě kterýkoliv z obou hráčů.
Branku hájící hráč /brankář/, smí odvracet míč jednou nebo oběma rukama, jestliže je přitom předním i zadním kolem v trestném území a je oprávněn hrát.
  c) Brankářem zachycený /držený/ míč nesmí být odhozen za čárkované obranné území a musí se do tří sekund opět dotknout země.
Nesmí také být hozen spoluhráči mimo obranné území např. na hlavu, tělo kolo apod. Dopadne-li zachycený a odhozený míč regulérně do obranného území a pak se překulí přes čáru obranného území, není to přestupek.
  d) Odražení /vyražení/ míče i opakovaně, rukama za obranné území je dovoleno, jestliže předtím nebyl míč držen jednou nebo oběma rukama.
  e) Míč odražen rukama, který se po dopadu na zem ať do obranného území nebo mimo ně kutálí dál, může vést k platné brance jen tehdy, když byl regulérně odvrácen a dotkl se ho ještě jiný hráč. Rukou tedy nelze branku dát, s vyjímkou vlastní branky při chybném zákroku brankáře.
  f) Brankář smí, poté co míč zachytil, míčem jednou udeřit o zem a opět ho chytit do rukou. Poté musí být míč odhozen nebo zahrán.
2.11. Trestné území
  a) V průběhu hry se smí v trestném území zdržovat vždy jen jeden hráč téhož mužstva jako brankář. Hráč je v trestném území, jestliže se země v trestném území dotýká některá část jeho kola nebo těla.
  b) Z útočícího mužstva smí v průběhu hry vjet do soupeřova trestného území také jeden hráč a to jen tehdy, když se v trestném území již nachází míč.
Hráč je v soupeřově trestném území, jestliže se země v trestném území dotýká některá část jeho kola nebo těla.
Jestliže hráč vyloví z trestného území míč, ležící tam na zemi, dotýká se trestného území.
Čára trestného území /polokruh/ nepatří k trestnému území.
  c) Pokud se nachází útočný hráč v trestném území soupeře tím, že byl míč v trestném území vyražen, není to přestupek, když se míč pohybuje směrem od branky a brankář není útočníkem jinak omezován.
Dostane-li se k míči jeden z útočících hráčů, není to výhoda a píská se bez míče, volný úder z průsečíku středové čáry a trestného území.
Útočící hráč, který zůstal v trestném území je oprávněn hrát až když se nachází opět zcela mimo trestné území.
  d) Usoudí-li rozhodčí na přestupek, trestá se též volným úderem bez míče z průsečíku středové čáry a trestného území.
  e) Když jsou oba hráči útočícího mužstva v protivníkově trestném území i když je tam míč, nařizuje se též volný úder z hranice trestného území.
Míč rozehrává na hvizd rozhodčího jeden z hráčů bránícího mužstva. Musí být rozehráno jedním dotykem.
2.12. Volný úder
  a) Volný úder je trestem za přestupky, k nimž došlo mimo trestné území.
Rozhodčí položí míč na místo, na kterém k přestupku došlo. Poté co jsou hráči provinivšího se mužstva vzdáleni nejméně 4 m od míče, rozehrává míč po hvizdu rozhodčího mužstvo protivníků. Až do provedení rozehry, tzn. do doby dotyku míče rozehrávajícím hráčem, musí být tato čtyřmetrová vzdálenost dodržena. Při provádění volného úderu ze vzdálenosti pod 4 m od branky, musí být brankář až u brankové čáry. Volný úder musí být zahrán jediným úderem, před druhým dotykem se musí nejdříve dotknout míče jiný hráč nebo jeho kolo. Dotyk branky nebo mantinelu neopravňuje k druhému úderu.
  b) Volný úder musí být proveden i po uplynutí regulérního času /poločasu nebo zápasu/. Provádí se ještě poslední úder.
Po uplynulém čase prováděný volný úder může vést k platné brance jen tehdy, když se míč dostane do branky přímo úderem nebo chybným zásahem brankáře.
Po uplynulém čase řádně odvrácený volný úder, sražený za brankovou čáru, se již netrestá rohovým úderem.
Za neregulérní hájení branky se nařídí a provede trestný úder.
2.13. Trestný úder
    Trestný úder je trestem za:
  a) přestupky proti pravidlům ve vlastním trestném území:
hráč v trestném území, jestliže částí svého kola nebo těla je na zemi v trestném území, také když se při dotyku s trestným územím dopustí přestupku mimo ně, nařizuje se trestný úder.
  b) za následující přestupky mimo trestné území:
  když se hráč oddělí od kola, aby tak zadržel míč nebo narušil hru soupeře
  když se hráč oddělí od kola a úmyslně míč nebo soupeře drží nebo omezuje
  když hráč, který není již oprávněn hrát s kolem nebo bez kola, jde, běží nebo jede za soupeřem nejméně 2 m a najede do něj, zadrží ho, nebo mu zabrání ve vstřelení branky
  když ke hře oprávněný hráč omezí hrubým přestupkem např. najetím, stržením z kola svého soupeře. Faul – záchranná brzda
  c) Při provádění trestného úderu se musejí všichni hráči, kromě brankáře a střílejícího, zdržovat za značkou trestného úderu, z níž bude úder prováděn. Po hvizdu rozhodčího musí být míč vystřelen přímo na branku. Oba na úderu nezúčastněni hráči se nesmějí, ani klamně, nijak podílet. Protihráči musejí dodržovat minimální vzdálenost 4 m od značky trestného úderu. Oba na úderu nezúčastněni hráči smějí zasáhnout do hry až po dotyku míče.
Když se brankářův spoluhráč dopustí přestupku proti těmto pravidlům, nařídí se opakování trestného úderu.
Když se dopustí přestupku proti těmto pravidlům spoluhráč střílejícího, nařídí se proti němu volný úder.
  d) Trestný úder smí být hrán jen jediným dotykem a to přímo na branku. Projetí kolem míče nebo zastavování při nájezdu na míč není dovoleno. Tyto přestupky se trestají volným úderem. Odražení míče od branky neopravňuje k druhému úderu.
  e) Obrana při trestném úderu se provádí tak, že se brankář postaví před hvizdem rozhodčího oběma koly bezprostředně vedle brankové čáry, maximálně 15 cm před ní. Toto svoje postavení smí měnit až po provedení úderu. Při přestupku proti tomuto pravidlu se musí trestný úder opakovat.
  f) Trestný úder musí být proveden, i když uběhl čas poločasu nebo zápasu. Když zazní závěrečný hvizd před provedením úderu, musí rozhodčí, když je brankář připraven, provedení zapískat.
Když zazní závěrečný signál během letu míče, ale míč ještě nedosáhl brankové čáry, není platná branka a úder se neopakuje.
Trestný úder prováděný po uplynutí času, může být uznán za platnou branku jen tehdy, je-li dopraven míč do branky bez přičinění hráčů na úderu nezúčastněných.
Za hráče na úderu zúčastněných se považují brankář a střílející.
Druhý úder po odražení míče již střílející nesmí provést.
Je-li trestný úder, prováděný po uplynutí času, regulérně odvrácen za vnější brankovou čáru, neopravňuje to k nařízení rohového úderu.
Při neregulérním hájení branky se nařizuje nový trestný úder, pokud při tom nebylo dosaženo branky.
Při neregulérním provádění úderu po uplynulém čase, např. zastavováním při nájezdu apod. se provádějící již netrestá.
Trestný úder se však již neprovádí a hra končí.
 
2.14. Signály píšťalkou
  a) Zahájení hry, roh, trestný a volný úder a míč rozhodčího se rozehrávají na hvizd rozhodčího.
Rohový, trestný a volný úder smějí být zahrány jen jediným úderem, před dalším dotykem téhož hráče se míč musí dotknout jiného hráče nebo jeho kola.
Po provedení úderu jsou všichni ostatní hráči opět oprávněni hrát.
  b) Jestliže rozehry, prováděné na hvizd rozhodčího, jsou odehrány před hvizdem, musejí být opakovány.
  c) Při postranním autu nebo autu za vedlejší brankovou čáru se hra odpíská.
Rozhodčí musí míč ihned postavit a ihned jím může být zahráno bez pískání.
Povolení hry není vázáno připraveností brankáře, může se hrát ihned.
  d) Při všech přestupcích proti pravidlům musí rozhodčí jednonačně ukázat, proti komu je úder nařízen.
Jednoznačné ukazování rukou je nutné i při autech a rozích.
  e) Volný a trestný úder, roh a míč rozhodčího se píská, jakmile hráči zaujali předepsané odstupy.
2.15. Námitky, nepřístojné chování, nesportovní chování
  a) Jestliže se hráč nebo mužstvo chovají nepřístojně, rozhodčí je napomene.
  Nepřístojné chování je:
  když hráči opakovaně kritizují rozhodnutí rozhodčího
  když jsou vyvolány rozepře se soupeřem, rozhodčím sborem nebo diváky
  když hráči opakovaně neoprávněně protestují zdvižením ruky
  když se opakovaně vyskytují úmyslné přestupky proti pravidlům
  když hráči bez oprávněného důvodu přestanou hrát nebo opustí hřiště
  b) Mužstvo, které uzpůsobuje svou hru tak, že tím soupeři vzniká výhoda nebo nevýhoda, dopouští se přestupku proti všeobecným pravidlům, to se posuzuje též jako nepřístojné chování.
  c) Je-li zápas opakovaně rušen doprovodem nebo příznivci některého mužstva s cílem dosáhnout výhody pro toto mužstvo nebo nevýhody pro protivníka, nebo je-li rozhodčí neustále nevhodně kritizován, má rozhodčí právo hru přerušit, nechat zastavit čas a provinilce napomenout.
Rozhodčímu přísluší i právo takto se provinivší příznivce nebo členy doprovodu po dobu trvání tohoto zápasu vykázat z haly.
  d) Při napomenutí se hra přeruší, nechá se zastavit čas a zúčastněným se napomenutí oznámí ukázáním žluté karty.
Důvod napomenutí a kterému hráči je určeno musí rozhodčí hlásit rozhodčímu sboru.
Rozhodčí sbor musí napomenutí i zbývající čas zápasu ohlásit.
Poté se na písknutí ve hře pokračuje.
  e) Jestliže chování hráče vyvolá další napomenutí v témže zápase, napomene se nejprve podle bodu 2.15 d) žlutou kartou.
Následovně mu rozhodčí ukáže červenou kartu, čímž je vykázán ze hřiště.
Zápas je hodnocen jako prohraný 0 : 5, pokud výsledek v té době nebyl příznivější pro soupeře.
  f) Při hrubém nesportovním chování se hráči bez předchozího varování nebo napomínání ukáže červená karta
  Hrubé nesportovní chování je:
  násilnosti vůči hráčům, funkcionářům nebo divákům
  urážka rozhodčího
  hození nebo střelení míče na rozhodčího
Při takovém přestupku je hráč vyloučen z turnaje /hracího dne/.
Tento zápas je hodnocen jako prohraný 0 : 5, pokud výsledek v té době nebyl pro soupeře příznivější.
2.16. Vyloučení hráčů nebo mužstev
Jestliže mužstvo nenastoupí nebo nastoupí opožděně a při vyloučení mužstva platí následující nařízení:
  a) V zásadě je každý zápas, při jehož zahajovacím hvizdu není mužstvo na hřišti přítomno oběma hráči, prohraný 0 : 5.
  b) Při určování pořadí zápasů je rozhodčímu sboru dovoleno brát ohled na mužstva, která se zjevně nezaviněně nedostavila v čas.
  c) Mužstvo, které se nedostaví v čas, zůstává v turnaji, pokud nejsou odehrány zápasy kola. Zápasy podle pořadí zápasů již prošlé se však považují za prohrané 0 : 5.
  d) Je-li mužstvo vyřazeno, protože se nezúčastnilo turnaje, považují se všechny zápasy ve prospěch soupeřů jako vyhrané 5 : 0.
  e) Po vykázání ze hřiště podle bodu 2.15 e, může dotyčný hráč nastoupit do dalšího zápasu.
  f) Po vykázání ze hřiště podle bodu 2.15 f, dotyčný hráč již nesmí v tomto kole nebo turnaji nastoupit.
Za vyloučeného hráče může nastoupit oprávněný náhradník.
  g) Při vyloučení obou hráčů mužstva podle 2.15 f, z turnaje se všechny zápasy mužstva anulují.
Mužstvo nemá nárok na umístění ani cenu.
  h) Při vyloučení obou hráčů mužstva podle bodu 2.15 f, v jednom hracím dni /kole/ běžícího mistrovství se odehrané zápasy počítají podle dosaženého výsledku. Neodehrané zápasy se počítají jako prohry 0 : 5.
  i) Při vyloučení hráče podle bodu 2.15 f, se zadrží jeho licence a zašle se příslušnému svazu, výboru nebo komisi, která rozhoduje o jeho potrestání.
  j) Je-li mužstvo vyřazeno pro zranění, onemocnění nebo nepřítomnost náhradníka z turnaje, počítají se odehrané zápasy podle dosaženého výsledku a neodehrané zápasy jako prohry 0 : 5.
  k) Jestliže se hráč vážně zranil a rozhodčí se přesvědčil o tom, že nebude schopen v následujících deseti minutách pokračovat ve hře, může toto mužstvo nejpozději do desíti minut pokračovat ve hře s oprávněným náhradníkem.
Zraněný hráč může po ohlášení komisaři nebo hlavnímu rozhodčímu opět nastoupit v dalších zápasech.
Je-li tentýž hráč podruhé nahrazen náhradníkem, nemůže již nastoupit.
Jeden z kmenových hráčů mužstva musí vždy zůstat ve hře.

 

 

3. Výsledky,hodnocení, námitky

 

 

3.1 Výsledek

 

 

3.2 Bodová hodnocení

 

 

3.3 Rovnost bodů, rozhodující zápas

 

 

3.4 Prováděnítrestného střílení (4m)

 

 

3.5 Námitky

3.1 Výsledky
    Každý platný úder do branky se počítá jako dosažená branka.
Po každé dosažené brance, v poločase a po ukončení zápasu se musí nahlas oznámit stav.
Zapisovatel zaznamenává písemně dosažené platné branky.
Na ukazateli se má hráčům a divákům oznamovat stav.
Vítězem zápasu je mužstvo, které dosáhlo více branek. Jestliže obě mužstva dosáhla stejného součtu branek, je výsledek nerozhodný.
3.2 Hodnocení
    Za vítězství se počítají dva body ve prospěch vítěze.
Nerozhodný výsledek se počítá jako jeden bod pro obě mužstva.
Prohra znamená 0 bodu pro prohrávající mužstvo.
Pořadí v soutěži se určuje podle součtu bodů, které mužstva získala.
Když se hrají vyřazovací a jiné zápasy, počítají se body jen pro odpovídající kolo.
Mohou se ale také sčítat např. body z předkol, odvet nebo více kol dohromady.
Konečným vítězem je mužstvo, které získalo nejvíce bodů.
3.3. Rovnost bodů, rozhodující zápasy
  a) Hrací dny nebo jednotlivá kola dlouhodobé soutěže.
Pro určení pořadí v kole je při rovnosti bodů rozhodující brankový rozdíl.
Brankový rozdíl se vypočte, když se od vstřelených branek odečtou obdržené branky.Výsledek tedy může být kladný, záporný nebo nulový.
Při shodném brankovém rozdílu je lepší mužstvo, které vstřelí více branek.
Je-li zde shoda, musejí se hrát rozhodující utkání podle bodu 1.12 c pokud jde o postup nebo sestup do jiné soutěže.
  b) Finálové kolo při mistrovstvích, národních a mezinárodních turnajích.
Přicházejí-li v úvahu na vítězství dvě mužstva se stejným bodovým ziskem, sehrají spolu rozhodující zápas podle bodu 1.12 c. Když ten skončí nerozhodně, provede se trestné střílení podle bodu 3.4.
Přichází-li v úvahu na vítězství více mužstev se stejným bodovým ziskem po bodovém vyhodnocení jejich vzájemných zápasů, určí se dvě nejlepší mužstva podle nejlepšího bodového rozdílu z jejich vzájemných zápasů. Je-li i ten stejný, jsou nejlepší dvě mužstva s nejvíce nastřílenými brankami. Ta pak hrají rozhodující zápas podle bodu 1.12 c.
Když je i brankové hodnocení stejné u více mužstev, použije se k určení nejlepší brankový výsledek z celého turnaje.
Dvě mužstva s největším brankovým rozdílem nebo pak s nejvíce nastřílenými brankami sehrají rozhodující zápas podle bodu 1.12 c. Když rozhodující zápas skončí nerozhodně, provede se trestné střílení podle bodu 3.4.
Pouze v případě, že po závěrečném kole je podle postupu uvedeného hodnocení stále více než dvě mužstva shodných, sehrají tato všechna mužstva vzájemné rozhodující zápasy každý proti každému.
Pořadí těchto zápasů se určí losem, stejně tak jako i právo rozehry.
Mužstvo, které získá v těchto rozhodujících zápasech nejvíce bodů je vítězem. Když po těchto rozhodujících zápasech zůstanou dvě nebo další mužstva bodově vyrovnaná, provede se trestné střílení podle bodu 3.4. Za každé vyhrané trestné střílení získá mužstvo dva body, za nerozhodné jeden a za prohrané žádný bod.
Mužstvo s největším bodovým ziskem je vítězem.
Když i zde dojde k rovnosti bodů je vítězem mužstvo, které při trestném střílení má nejlepší brankový rozdíl, případně pak nejvíce vstřelených branek.
Když ani po tomto hodnocení není rozhodnuto, pokračuje se v trestném střílení po jedné střele každého mužstva až do dosažení rozhodného výsledku.
Mužstva, která nehrála o vítězství se umísťují podle svého bodového zisku, brankového rozdílu resp. více nastřelených branek. Je-li ve všem shoda, rozhodují vzájemná utkání a pokud byly nerozhodné, musí se sehrát rozhodující zápas, jde-li o postup nebo sestup.
  c) Mistrovství světa, kontinentu, světový a kontinentální pohár
U těchto soutěží se o medaile bojuje stejně, jak určuje bod 3.3. b.
Mužstva, která se umístí na místech bez medaile se hodnotí podle získaných bodů, brankového rozdílu, více vstřelených branek.
Při rovnosti rozhoduje jejich vzájemná utkání a byly-li nerozhodné, musí sehrát rozhodující zápas.
3.4. Provádění trestného střílení
    Když jsou po odehraných rozhodujících zápasech dvě nebo více mužstev se stejným bodovým ziskem, musí se provést trestné střílení ze 4 m.
Při prvním trestném střílení musí každý z hráčů zúčastněných mužstev provést dva údery na soupeřovu branku.
Rozhodčí určí losem zahajovací mužstvo, každé z mužstev oznámí svého zahajovacího hráče, pak se střídavě provádějí údery.
Střílející musí ve stejném pořadí střílet vždy své dva míče na branku soupeře.
Brankař v mužstvu se může střídat.
Vítězné mužstvo získá dva body, nerozhodně znamená jeden bod.
Když po trestném střílení nedošlo k rozhodnutí, pokračuje se po jednom úderu za každé mužstvo až do rozhodnutí.
3.5. Námitky
  a) Nelze mít námitky proti rozhodnutí rozhodčího o dějích na hřišti nebo o jeho rozhodnutích na základě úvahy.
  b) Námitky proti skupinám, zařazení do skupin, pořadí zápasů, program soutěže apod. musí být vzneseny bezprostředně po jejich obdržení.
  c) Námitky proti hřišti, míči, brankám apod. musí být vzneseny před zahájením hry.
  d) Námitky zvláštního druhu např. proti hodnocení, napomínání, vyloučení, přerušování hry apod. musí být podány do 20 minut po skončení hry.
  e) Všechny námitky musí být podány písemně komisaři nebo předsedovi rozhodčímu sboru.
  f) Komisař nebo předseda rozhodčího sboru musí námitku prošetřit a své rozhodnutí písemně předat tomu, kdo námitku podal.
Komisař nebo hlavní rozhodčí si k projednání námitky může svolat poradu nasazených rozhodčích.
  g) Když je námitka odmítnuta, může se protestující, pokud nesouhlasí,odvolat k vyššímu orgánu.
  h) Pro podání námitek platí směrnice U.C.I. / C.I.S. a národních svazů.